Recenze - návrat Radky Fišarové do role Evity

Evita - Divadlo Studio Dva

Na začátek se bez mučení přiznám, že jsem Evitě dlouho odolávala. Proč? Neuměla jsem si v hlavě spojit Moniku Absolonovou s rolí, osobností Evity. Nevěřila jsem, že se jí chopila natolik dobře, že bych jí uvěřila, že je touto rozporuplnou dámou. Nedokázala jsem se smířit s tím, že by jí někdo pouze obstojně zahrál. Proto, jsem skoro skákala radostí ke stropu, když jsem objevila zprávu, že k roli se po pár letech opět vrací Radka Fišarová. Nejen díky projevu, ale hlavně díky hlasovým dispozicím jsem byla naprosto nadšená a pořád jsem. 

České přebásnění - Michael Prostějovský

Režie - Ondřej Sokol

Hudební nastudování - Kryštov Marek

Dirigent - Kryštof Marek

Na představení jsme spolu s velkým očekáváním dorazily s kamarádkou v sobotu 19. 9. tohoto roku do divadla Studio Dva, které se „skrývá“ v pasáži Václavského náměstí. Ihned k úvodu mě nadchly originální projekce, efekty. Jsem znechucená nevkusnými a přeplácanými kulisami, ale zde byly skvěle vyvážené, což se stává opravdu málokdy. Klaním se a tleskám současně za perfektní využití hlediště a pódia. Práce profíků je zde patrná.

Již v úvodu jsem se zmínila, že Evitu ztvárnila Radka Fišarová. Párkrát jsem slyšela, že je českou Edith Piaf a zde své šansonové kouzlo skvěle využila. Svou roli ztvárnila tak skvěle, že jsem ke konci představení nevěděla, jestli tehdejší ikonu a manželku diktátora nenávidím nebo obdivuji. A po pěvecké stránce? Neuvěřitelně silný zážitek. Vážně nechápu, jak se v tam drobném těle může skrývat tak skvostný hlas. Radce jsem věřila naprosto každý pohyb, slovo.

Spolu s hlavní postavu, nikoli po ní, vynikal svým výkonem vypravěč a CHE Peter Strenáčik. Jeho projev neměl chybu, pěvecké části také zvládl. O akrobatické kousky se také postaral, například se během představení projel na prvorepublikovém kole, stepoval a při tom všem samozřejmě nezapomněl provázet dějem. 

V roli Peróna se objevil Ondřej Sokol, který neurazil, ale ani příliš nenadchl. Nemůžu mu nic vytknout, po herecké stránce byl skvělý, zpěv neměl nijak složitý. Možná by bylo lepší obsadit spíše někoho typově odlišného.

Výkon Ondřeje Izdného mě natolik „zaujal“, že jsem na něj skoro zapomněla. Ale musím uznat, že v roli Magaldiho byl opravdu přesvědčivý. Hereckým kvalit moc nepředvedl a pěvecky nezklamal.

Kdo mě naprosto šokoval svým výkonem? Veronika Vyoralová mě dostala svou malou roličkou Perónovy milenky. Z Veroničiny drobounké postavy jsem nejdříve usoudila, že je tanečnicí, když začala zpívat, tak jsem hned změnila názor. Nechápu, kde se v ní ten hlas vzal. Sice odzpívala pouze jedno „sólovku“, ale na z těch pár minut mám husinu ještě dnes.

Company byla skvělá, zpívala i skvěle zapadala do děje. Na začátku mi přišlo, že jsou krapet rozhození a nesourodí, ale tento malý škraloup rychle zakryli svým dalším vystupováním.

Milovníci orchestru, stejně jako moje kamarádka, jistě ocení živou hudbu. Po celou dobu představení orchestr výtečně dokresloval děj nebo mu spíše dodával spád.

Evita jako celek hodnotím velice pozitivně. Odcházela jsem s naprosto rozporuplnými až melancholickými pocity a po dlouhou dobu jsem se nezmohla ani na smysluplnou větu. Do děje jsem se vžila tak silně, že jsem se z něj dlouho dostávala. Navíc skvělé, profesionální výkony, tleskám. Přemýšlím, že zajdu brzy znova.