Čtivo/ Září 2015

Odjakživa jsem milovala tištěná písmenka, knihy, časopisy. V raném dětství mě fascinovaly pouze jako jakýsi klikyháky, z kterých dospěláci četli ty krásné pohádky. Ale o "pár" let později jsem jim propadla úplně. Znám spoustu lidí, kteří milují časopisy a spoustu těch, kteří milují knihy. Snad každý člověk, který rád čte, se chtě nechtě přiklání na jednu stranu. Já jsem byla vždy na knihy. Ale časopisům také těžko odolávám. No, tenhle týden jsem se moc neuhlídala. Koupila jsem si hned dva časopisy a dočetla pouze jednu knihu, kterou jsem měla asi měsíc rozečtenou.

I když si myslím, že u nás vychází směsně málo časopisů, které by se daly číst, tak nemám jeden oblíbený časopis. Vždy si vybírám časopis až v obchodě, podle témat článků atd., samozřejmě, že si dopředu zjistím jakým směrem je časopis veden, aby se nestalo, že utratím peníze za čtení názorů, s kterými nesouhlasím. A dále? Dle kvality, ohlasů přátel, známých a také dle prvního dojmu.

Marianne jsem si koupila prvně a vlastně jenom kvůli touze po slevách, které nabízely Dny Marianne. Přestože je časopis určený spíš pro starší generaci, tak jsem v ní našla spoustu kvalitních, inspirativních a skvěle napsaných článků. Bohužel je tahle verze tak narvaná reklamou, že je nemožné "narvat" ho do kabelky a číst po cestách. Díky tomuto drobnému zádrhelu se stále můžu těšit na nějakou tu inspiraci.

Reflex jsem si koupila, protože jsem se těšila na zajímavé názory lidí ohledně dění v Evropě. Čímž opravdu nezklamal. Nemůžu sice říci, že bych souhlasila se vším, co se zde píše, ale články mají mnohdy hlavu a patu a časopis je plný zajímavými informacemi a názory, což od takových časopisů očekávám.

Se čtením knih jsem na tom tentokrát opravdu bledě. Na začátku září jsem dočetla román "Potichu" od Rudyše a od té doby jsem párkrát otevřela Harryho Pottera. Ano, vyrůstala jsem na něm a zbožňuju všechny filmy a knihy.