Vracím se/ Co je u mě nového?/ 1. část/ Škola

Přemýšlela jsem jakým článkem nejlépe ukončit pozastavení blogu, nakonec mě napadlo, že bych informaci o návratu mohla skloubit s pár novinkami, které se v mém životě za poslední dobu udály, alespoň budete mít možnost se o mně také něco dozvědět.

Čím začít? Vzhledem k ukončenému školnímu roku např. školou. Hrstka z vás, si možná vzpomíná na mé začátky, na první články, v kterých jsem, plná odhodlání naučit se anglicky, hlásala, že začínám chodit na jazykovku. Hned k úvodu se přiznám, že motivace mě rychle opustila. Ono chodit každý den na pár hodin do školy a učit se jenom angličtinu je dost vyčerpávající, alespoň pro mě. Samozřejmě, že jsem se za uplynulý rok nehorázně posunula vpřed. Dokážu se dívat na filmy a seriály v angličtině a nepotřebuji k nim titulky. Vím, že se, ač občas krkolomně, domluvím s anglicky mluvícím cizincem. Udělala jsem si pořádek v gramatice, mám větší slovní zásobu. Jediné mínus je, že mám stále blok, když mám souvisle mluvit anglicky před obecenstvem. Naivně jsem si myslela, že tenhle blok odstraním, ale to se ve třídě plné Čechů asi nedá.

  Vzhledem k tomu, že jsem vloni odmaturovala na obchodce, volba vysoké byla jasná. Tedy spíš její zaměření. S přesnou školou, oborem atd. jsem si lámala hlavu opravdu dlouho. Protože mě baví psaní, bylo nasnadě zvolit si obor, který skloubí obě odvětví (ekonomii i žurnalistiku). Díky kamarádce jsem se dozvěděla o PR na Karlovce. Na tento obor jsem strašnou dobu chtěla, proto jsem si i minulý rok nevybrala žádnou alternativu. K mému (tehdy) velkému zklamání jsem se na UK nedostala. Stále nemohu najít slova pro popsání pocitů, které jsem dlouho po přečtení verdiktu měla, ale pokusím se alespoň o přiblížení. Cítila jsem se ztraceně, nemožně, hloupě, zbytečně prostě zle.

Tenhle rok se do 2. kola PR bralo na základě SCIO testů. Upřímně vám řeknu, že mi nešly! Jsem dost velký stresař a zvlášť logické úlohy mi zabraly spoustu času, takže jsem test nikdy nestihla dopsat.  Věděla jsem, že bych se ničila myšlenkami typu "co by kdyby", kdybych nevyužila všech pokusů, které UK bralo v potaz. Vyhodila jsem spoustu peněz z okna, v podstatě za nic. Ne, se SCIO testy jsem se opravdu neskamarádila!

Naštěstí jsem tento rok byla o něco chytřejší a podala přihlášky na více škol, oborů. Postupem času jsem si navíc začala uvědomovat, že PR není ideální práce, odvětví pro mě. Nerada lidem něco nutím, zvlášť to, co se mi nezamlouvá. Navíc je už v propagaci taková spousta nadaných lidí, že člověk, který by tenhle "job" dělal časem jen napůl, by byl dopočtu a já bych stejně po čase musela změnit směr.

Kam jsem se tedy přihlásila? Na pár oborů na VŠE a na ČZU. Na VŠE, na obor Finance jsem se nedostala o pár bodů a byla tu jistá možnost, že by mě vzali na odvolání. Já mám ale ráda jistoty, a hlavně se mi zalíbil kampus ČZU, takže jsem od října oficiální prvačkou na Zemědělce a jsem z toho nadšená. Teď jen doufám, že si bakaláře užije stejně jako moji přátelé, kteří si studium na ČZU nemůžou vynachválit.

Původně jsem vás chtěla informovat i o změně brigády a jiných maličkostech, ale nebezpečně jsem se rozepsala, takže si téma uschovám do jiného článku. Užívejte prázdnin! :)

PS: Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, pro jakou školu jste se rozhodli vy a co vás k tomu vedlo.