Jak jsem se naučil žít/ Laurent Gounelle/ Recenze

Pokud se alespoň z části zajímáte o osobní rozvoj, možná jste zaregistrovali bestseller "Muž, který chtěl být šťastný". Proč se o něm zmiňuju? Proslavil se jím právě Laurent Gounelle. Francouzský psycholog, spisovatel a filozof se zaobírá rozvojem osobnosti, navštěvuje také různé lékaře a léčitele, od kterých čerpá vzácné rady, což značně ovlivňuje jeho tvorbu.

Johnatan je jedním ze spoluvlastníků malé, ale úspěšné pojišťovací firmy. Zdá se, že práce a nikdy nekončící telefony s klienty jsou alfou a omegou jeho současného žití. Nejdůležitějším a zároveň nejkrásnějším na světě je pro něj ale jeho dcera, kterou mívá na starost díky střídavé péči. Právě kvůli ní přece tak tvrdě pracuje. Jednoho dne narazí při procházce molem na cikánku, která mu z dlaně vyvěští smrt. 

O pár stránek dál na scénu vstupuje tetička Margie, poměrně důležitá postava skrze které autor ke čtenáři promlouvá. Margie si s Johnatanem povídá a pomocí rad, monologů, které prokládá poznatky a citacemi myslitelů, náboženskými přirovnáními i historickými událostmi, jej navádí tím správným směrem, kterým by se i mnozí z nás, čtenářů, mohli pokusit vydat.

Kromě hlavní dějové linie, která je dost předvídatelná, ale napomůže k lepšímu vstřebání poznatků, je kniha doplněna i o vedlejší dějové linky. Gounelle nás nechá nahlédnout do života věčně nespokojeného, zarmouceného a neúspěšného prodavače výtečných muffinů a Ryana, který se schovává za kamerou, natáčí lidi bez jejich souhlasu a vědomí, aby je potom na svých vcelku úspěšných stránkách zesměšnil, protože kdo si nechce poukázat na blbost ostatních, místo toho aby se zaměřil sám na sebe.

Ačkoli se kniha tváří jako román, jímž opravdu je, jeho největší hodnotou jsou psychologické poznatky. Sice se nedozvíte nic světoborného, nic, co byste už nezaslechly, ale tahle kniha vás donutí se nad sebou zamyslet. 

„Den, kdy jsem se naučil žít“ doporučuji všem, kteří si potřebují utříbit myšlenky, posoudit své vlastní chování s drobným odstupem a přitom nemají chuť ani náladu se pouštět do intelektuální, odborné literatury.