Dívka v ledu/ Robert Bryndza/ Knižní recenze

Ačkoli nejsem věrným fanouškem detektivek, sem tam si nějakou s radostí přečtu. Paradoxně jsem zjistila, že jsem na všechny, které jsem za dobu fungování blogu hodnotila, napsala pochvalnou recenzi. Je načase neplánovaně narušit tento zanesený stereotyp a trošku si postěžovat. 

Pod stromečkem jsem kromě jiných, hodnotných, dárků našla i Dívku v ledu. Mám k ní i menší historku z koupě. Mamka pro mě v knihkupectví sháněla knihu a prodavačky jí poradily právě tuto detektivku, vynášely ji do nebe a tvrdily, že něco takhle dobrého dlouho nečetly. No, ráda bych se jich zeptala, co že to v poslední době četly. Ale nebudu dál rýpat a ani přehánět. Propadákem tuhle knihu rozhodně nazvat nemohu.

Detektivka je psána, na můj vkus až příliš, jednoduchým jazykem a čte se vcelku dobře a opravdu rychle. Oceňuji i vhodně rozdělené kapitoly, které čtenáři dopřejí bezproblémovou orientaci v příběhu.

V jeden, či dva momenty mě příběh vtáhl do sebe a já se bála (nejen Dívku odložit, ale především o osud postav). Navíc mi imponovala první kapitola, kde bylo čtenáři nastíněno, jak se ta dívka dostala do ledu. (viz název)

Kniha obsahuje jak hlavní, tak vedlejší dějovou linii. V té hlavní nás autor propojí se světem detektiva šéfinspektora Eriky. Vedlejší nás zavede za vrahem, můžeme sledovat jeho myšlenky, počínání.

Významný problém vidím v nereálnosti a nepřesnosti některých pasáží. Ano, samotný případ je sám o sobě až nebezpečně uvěřitelný a nedivila bych se, kdyby se podobné v minulosti staly, ale jednotlivá jednání postav se mi zdála mnohdy iracionální. Zejména se mi nechce věřit, že by policie a nadřízení Eriky chovali tak, jak je v knize popsáno. Obávám se, že s tímhle přístupem by žádný případ nevyřešili. Krásná obálka knihy, ladící k názvu, ke knize samotné už o něco méně, ale v tom nevidím sebemenší problém.

Autor sice pochází z Velké Británie, v současnosti ovšem pendluje se svým manželem mezi svou rodnou zemí a Slovenskem. Což nejspíše ovlivnilo jeho rozhodnutí, zasadit do příběhu až podezřele mnoho postav, které pochází ze Slovenska. Autor se nevyhýbá ani homosexuálním motivům, které jsou mu logicky také hodně blízké.

Vyuzlení příběhu mě nijak nepřekvapilo. Vraha jsem v jednu dobu podezřívala a z první příčky v listu možných vrahů jsem ho vyškrtla kvůli zásadní nesrovnalosti, která v detektivce zazněla. Ani motiv se mi nezdál dostatečně objasněný. Odkrývání zápletky navíc není plynulé.

Věřte mi nebo ne, nesnažila jsem se knihu shodit, jen ji z mého pohledu pravdivě, subjektivně, zhodnotit. Snad jsem tím alespoň někomu pomohla v rozhodování a ví, co od Dívky v ledu očekávat.